Zázraky se dějí

14. května se nám přihodila nečekaná věc. U dveří nám zazvonil milý pán a předal mi modrou bankovku se třemi nulami. Ujel mu autobus a on si všiml, že jsme domov pro děti, které to potřebují. Byla jsem v rozpacích a překvapená tak moc, že jsem se úplně zapomněla zeptat na jeho jméno. Alespoň poděkovat a prohodit s ním několik zdvořilých vět jsem ale zvládla. Pověděl mi, že také pracuje s prťátky, a že bydlí docela nedaleko, a to je všechno co o něm vím. Byla bych moc ráda, kdyby se k němu naše poděkování dostalo. Věřte, že korunky užijeme jak nejlépe budeme umět. Léto se blíží 

Teta Jana