Turistický výjezd
15. – 17. 7. 2024
Deštné v Orlických horách, Chata START Jedlová
15. 7.
Odjezd na výjezd jsme naplánovaly na pondělí krátce poté, co si děti samy sbalíme na následující tři dny. Všechny nám byly nápomocné, těšily se, protože chatu Start v Jedlové – Deštné navštíví již po čtvrté.
Po příjezdu na chatu a ubytování, které zahrnovalo i povlečení postelí, jsme se usadili před chatou, a vyprávěním o prožitých dnech na táboře (který se dětem moc líbil) jsme strávili čas do oběda. Bříška jsme si naplnili těstovinami s vepřovým na paprice, takže než jsme se vydali na první výlet, nadělili jsme si půlhodinku poledního klidu.
Naše první cesta vedla již tradičně ke kostelu sv. Matouše. Překvapil nás počet pěších i motorizovaných návštěvníků, přesto jsme se pohoupali na velikých houpačkách zavěšených z mohutné větve stromu a pokračovali úzkou asfaltkou směrem do Deštného. Přibližně v polovině cesty jsme si u stánku s občerstvením koupili nanuk a chvilku si odpočinuli na trampolíně a překvapivě i pískovišti. Naše cesta pokračovala dál ke stánku s trdelníkem na deštenské křižovatce, kde si děti koupily dobrůtky ze svého kapesného. Cestou kolem lanového parku jsme se přesunuli zpět k chatě. Ušli jsme téměř 5 kilometrů.
K večeři jsme naplánovali opékání špekáčků.
16. 7.
Protože předpověď počasí na úterý nebyla ještě v pondělí odpoledne úplně příznivá, slíbily jsme dětem návštěvu zábavního parku Tongo v Hradci králové. Vyzkoušeli jsme ho už před čtyřmi lety, kdy nám pršelo v průběhu celého výjezdu, a park byl pak dlouhou dobu v rekonstrukci. Děti byly naší nabídkou nadšené a velmi se těšily.
Po snídani jsme si rozebrali balíčky se studeným obědem a vyrazili na cestu. Pobyt v zábavním parku děti nadchl, po pěti hodinách fyzických aktivit jsme je těžko sháněly k odjezdu, ale čas byl neúprosný. Cestou zpět jsme se zastavili v Pohádkově, v Černilově, podívat se, co od naší minulé návštěvy před dvěma lety přibylo, a nestačili jsme se divit.
K večeři měly děti slíbené hranolky ve stylu „co – se – do – nich – vejde“ s patřičným množstvím oblíbeného kečupu. Nadšení neznalo mezí. Společně strávený večer u karet a jiných společenských her uběhl rychle a děti se postupně ukládaly k spánku, unavené a spokojené.
17. 7.
Ve středu byla patrná mírná změna v chování dětí. Zdály se být nemluvné, skoro jakoby nechtěly vyvíjet další aktivity a absolvovat další výlet. Po vyklizení pokojů a poskládání lůžkovin jsme se autem přesunuli do Potštejna, kde jsme chtěli navštívit Bubákov. Ten byl však bohužel mimo provoz. Vzali jsme tedy zavděk Pohádkovem, a obě nás velmi překvapila neznalost dětí při pouhém poznávání postav z českých pohádek. Téměř všechny, snad kromě Elišky, potřebovaly naši pomoc při vyplňování kvízu. Při odchodu dostaly děti ještě kontrolní otázky, aby si zasloužily sladkou odměnu ve formě bonbonu, a překvapil Taylor, který svými znalostmi ostatní děti převyšoval.
Naše další cesta vedla na oblíbené a také již tradiční místo, do Častolovic, kde v zámeckém parku spokojeně žijí nám již dobře známá zvířata. Dětem jsme koupily tentokrát i krmení pro ně, tak si výlet užily.
Návrat do zařízení se pomalu blížil, na dětech byla znát únava i změna nálady. Prý byly erupce na slunci, kdo ví? Každopádně pobyt jsme si užili a všechny děti i obě tety se již teď těší na příští, pátý, ročník.
Teta Jana Gargalíková
Teta Vlaďka Jarkovská
